TISKOVÁ ZPRÁVA
Hospodářská komora otevřela asistenční kanceláře na Ukrajině a v Srbsku. Podpoří zaměstnavatele, pomůže českým úřadům i uchazečům o práci, aby zrychlila zdlouhavé procedury vládních režimů na zaměstnávání pracovníků ze zahraničí
Praha, 17. prosince 2018 – Administrativně náročné a finančně nákladné vyhledávání pracovníků v zahraničí se českým zaměstnavatelům zjednoduší. Hospodářská komora pro ně otevřela dvě nová asistenční centra, která přímo v srbském Bělehradě a v ukrajinském Lvově pomůžou českým firmám vyhledat vhodně kvalifikované pracovníky. Uchazečům o zaměstnání pomůžou také se složitou administrativou, která je spojená s vládou regulovanými projekty pro zaměstnávání pracovních sil z ciziny Režim Ukrajina a Režim Srbsko.
„Režimy v praxi probíhají tak, že si zaměstnavatelé musí sami na Ukrajině nebo v Srbsku vytipovat vhodné pracovníky, vést s nimi pracovní pohovory a vyřídit stohy papírů pro úřady. Malé a střední firmy, které na jedné straně nemají dostatečné personální kapacity v HR oddělení, na straně druhé jim zaměstnance přetahují velké fabriky, odrazovaly od rekrutace pracovní síly ze zahraničí právě administrativní náročnost a vysoké náklady. Nově jim budou tyto kanceláře přímo v terénu vhodné pracovníky nejenže vybírat, ale zabezpečí i nezbytné papírování,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Po takové podpoře volaly tuzemské firmy. Letošní šetření mezi zaměstnavateli potvrdilo, že největším problém při náboru zaměstnanců z ciziny je délka celého procesu, na tu si stěžuje 88 % firem. Dalšími problémy je administrativní náročnost režimu a špatná komunikace s českými úřady.
Podnikatelé přitom ve velké míře projevili zájem o to, aby se Hospodářská komora více angažovala v procesu přijímání ukrajinských zaměstnanců, celkem 64 % firem uvedlo, že by mělo zájem o to, aby Komora pomáhala nejen s vyřizováním žádostí firem jako dosud, ale i s vyhledáváním vhodně kvalifikovaných uchazečů na Ukrajině nebo Srbsku a poskytla také uchazečům o zaměstnání administrativní podporu.
Asistenční kanceláře proto také poskytnou odborné poradenství v oblasti legálního pobytu cizinců a zpracují veškeré dokumenty. Za zaměstnavatele nahlásí volné pracovní místo na Úřadu práce ČR, zajistí překlady dokumentů, pracovní smlouvy i potvrzení o zajištění ubytování. Rovněž připraví žádost o nahlášení uchazeče do Režimů a vydání krátkodobého víza. Budou také asistovat při vyřizování cestovního pojištění, zdravotního a sociálního pojištění, ale i při příjezdu pracovníka do ČR a při ohlášení místa pobytu na cizinecké policii.
Hospodářská komora obě kanceláře záměrně situovala v blízkosti českých konzulátů. „Naše šetření mezi zaměstnavateli zapojenými do obou režimů i poznatky českých ministerstev s administrací obou programů ukazují na to, že více než třetina žadatelů o zaměstnaneckou kartu potřebuje vyřešit nějaký problém na místě, když přijedou do Lvova nebo Bělehradu z druhého konce země, čímž se dostávají do problémů při administraci procedury. Asistenční kanceláře proto cílí i na samotné uchazeče,“ dodal Dlouhý.
Jedním z problémů, se kterým se projekty potýkají, je totiž vysoká „ztrátovost“ uchazečů a dále velká „chybovost“ podávaných dokumentů na příslušných úřadech.
Kvůli zdlouhavým procesům, kdy proces vyřizování žádostí o zaměstnaneckou kartu probíhá zhruba pět měsíců až půl roku, řada již vybraných uchazečů o zaměstnání ztratí trpělivost a v průběhu procesu vycestují za prací do jiných zemí, nejčastěji do Polska, Ruska nebo na Slovensko. Zaměstnavatel, který už investoval do rekrutace pracovníka značné úsilí, čas i nemalé prostředky v řádu desítek tisíc korun, se tak ocitne znovu na začátku.
Kvůli chybovosti dokumentů se uchazeč o zaměstnání musí kvůli doplňování žádostí opakovaně na konzulát vracet, což zdržuje administrativní proces i samotné úředníky.
Hospodářská komora tak nalezla způsob, jak zkvalitnit proces obou Režimů a částečně zkrátit vyřizovací lhůty. Odblokuje tak nutnost opakovaných návštěv zájemců o zaměstnaneckou kartu na konzulátech, které díky tomu mohou v kratších lhůtách obhospodařit více uchazečů o zaměstnání. „Úředníci tak budou mít jistotu, že podklady, které prošly asistenčními kancelářemi, jsou kvalitně přichystané,“ dodal Dlouhý.
Hospodářská komora od srpna 2016 vyřídila 4.300 žádostí firem o 24.000 pracovníků z Ukrajiny. V současnosti v ČR prostřednictvím programu pracuje přibližně 15 tisíc Ukrajinců. Výhodou Režimu Ukrajina a Režimu Srbsko je přitom to, že zrychluje přímé zaměstnávání pracovníků, kteří se stávají kmenovými zaměstnanci podniků a mají i na stejných pozicích stejné mzdové podmínky jako Češi.
Nijak neohrožují mzdovou úroveň Čechů, ani jim neberou práci. Program zabraňuje nejen tomu, aby se na jednom místě koncentrovaly vysoké počty cizinců, eliminuje také tzv. zastřené pracovní agentury a mafiánské struktury, za kterými stojí nelegální ubytovny, vybírání desátků apod.
Největší poptávka zaměstnavatelů je právě po technicky orientovaných pracovnících, jako jsou kovodělníci nebo strojírenští dělníci. Obrovská poptávka firem je po řemeslnících, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy postrádají ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po skladnících a řidičích.
Zaměstnavatelé jsou se zaměstnanci z Ukrajiny spokojeni, oceňují hlavně jejich pracovitost (82 %), vstřícnost (41 %) a snadnou integraci do pracovního týmu (33 %). Více než dvě pětiny podnikatelů také v šetření uvedlo, že zaměstnancům z Ukrajiny zvedlo mzdu, v průměru o 11 %, a to u malých, středních i velkých firem. Výjimkou nebyl ani růst mezd o více než pětinu.
Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje, že trh práce se nachází v situaci, která v historii ČR nemá obdoby. Zaměstnavatelé dnes postrádají přibližně o 200 tisíc pracovníků více než na hospodářském vrcholu před 10 lety.
Firmám dnes podle Hospodářské komory chybí reálně už 440 tisíc zaměstnanců. Podle analýzy Hospodářské komory predikující vývoj trhu práce do konce roku 2019 firmám bude už v červnu příštího roku chybět 500 tisíc pracovníků, což poškodí nejen podnikatele, ale celou ekonomiku. Jen státní kasa letos přijde nejméně o 84 miliard korun na daních a odvodech, které by mohly být odvedeny v případě, že by volná místa byla obsazena. V roce 2019 potenciální ztráty dosáhnou dalších přibližně 110 miliard korun.
Také proto Hospodářská komora jedná s vládou, aby zdvojnásobila na 40 tisíc roční kvótu pracovníků v Režimu Ukrajina a celkové kvóty tak zvýšila na 50 tisíc. Hospodářská komora přitom dlouhodobě zdůrazňuje, že přijímání zahraničních pracovníků není dlouhodobým řešením trhu práce, tou je reforma školství, ale krátkodobě zaměstnavatelům pomůže. Zároveň upozornila, že tito pracovníci nejsou přínosem jen pro zaměstnavatele, jsou prospěšní pro celou společnost. Každý pracovník z Ukrajiny, který dosud získal práci přes Režim Ukrajina, přispěje na jednoho důchodce 440 korunami za rok. Při úplném obsazení 40tisícové kvóty by mohl roční rozpočtový efekt přesáhnout 10 miliard korun.
Předseda vlády Andrej Babiš během setkání lídrů průmyslu a exportu v Praze minulý týden uvedl, že požadavku podnikatelských organizací vyhoví a kvóty zdvojnásobí. Zároveň uvedl, že náklady spojené s administrací Režimů budou na straně českých úřadů v sumě 100 milionů korun, tudíž návratnost takové investice do státní kasy bude nejméně 100násobná.
Hospodářská komora usiluje také o další úpravy pravidel zaměstnávání cizinců. „Chceme do cizinecká zákona zafixovat šestiměsíční lhůtu, během níž by cizinec nemohl změnit zaměstnání,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková. Návrh nyní prosazuje ve Sněmovně poslanec Martin Kolovratník. Zamezí se tím predátorské praxi, kdy pracovníka přetáhne jiná firma nebo agentura často ještě dříve než vůbec nastoupí do zaměstnání.
Viceprezidentka Hospodářské komory rovněž chce snížit povinnost zaměstnavatele mít alespoň 10 zaměstnanců, aby mohl do Režimů vstoupit, a to na 6 lidí. „Tím chceme pomoct právě malým podnikům, které kvůli této bariéře dosud nemohly cizince zaměstnat,“ uvedla Bartoňová Pálková. Hospodářská komora zároveň podporuje zavedení jednoletých víz, při současné praxi 90denních víz se zaučení pracovníci musí vracet zpátky na Ukrajinu, čímž vznikají zaměstnavatelům zbytečné náklady.
Zdroj: Anketa Hospodářské komory ČR, červenec 2018, 233 respondentů, max 3 odpovědi ze 7 nabízených plus jedna otevřená odpověď.
Pozn.: Anketa probíhala mezi zaměstnavateli, kteří přes Hospodářskou komoru požádali o zařazení do projektu Režim Ukrajina. Právě prostřednictvím Hospodářské komory je vyřizován největší počet žádostí (cca 80 %). Šetření cílilo primárně na ty firmy, které již přes projekt zaměstnance z Ukrajiny získaly a mají s nimi zkušenosti.
Miroslav Diro, tiskové oddělení Hospodářské komory České republiky